Vždy si rádi vyslechneme hodnocení naší školy od našich bývalých absolventů. Je to pro nás důležitá informace a nenahraditelná zpětná vazba, zvláště když hodnotí člověk s odstupem času a se zkušeností s uplatněním při dalším studiu a v technické praxi. Nabízíme vám článek, který o naší škole napsal Tomáš Martinec, který na naší šškole v roce 2007 absolvoval obor Slaboproudá elektrotechnika:

„V tomto článku se zamýšlím nad studiem na průmyslovce pohledem absolventa po dvou letech. Co mně tato škola dala? Dříve jsem měl na průmyslovku značně kritický pohled, ale s postupem času se můj dojem zlepšuje.
Nejdříve rozeberu, jak na mě škola zapůsobila po odborné stránce. Po 1. ročníku jsem si odnesl snad jen to, že jsem uměl řešit jednodušší obvody a znal Ohmův zákon. Uznávám ještě jakési základy technického kreslení a později strojírenství. 1. ročník mi tedy na odbornosti mnoho nepřidal. V dalším ročníku nám přibylo více odborných předmětů a také začaly praxe. Na nich jsem pochopil, jak funguje třífázová soustava střídavého napětí. Během 2. ročníku jsme také dobře rozebrali střídavé obvody a měli jakési základy pascalu a úvod do programování. V dalších ročnících ubývaly všeobecné předměty a přibývaly odborné. Časem jsem si uvědomil, jak funguje tranzistor a jiné věci. Významně mě ovlivnily předměty zabývající se číslicovou, mikroprocesorovou a mikropočítačovou technikou, které jsou podle mě vyučovány kvalitně. Díky znalostem této problematiky jsem na VŠ měl výhodu oproti gymnazistům, také jsem získal práci a nyní nemám ve svém oboru konkurenci. Oceňuji, že tyto předměty byly vyučovány a způsob, jakým byly vyučovány. Za zmínku ještě určitě stojí, že jsem byl uveden do síťových technologií a že výuka cizích jazyků se sice gymnáziu asi nevyrovná, ale je intenzivnější než na matematicko-fyzikální fakultě.
K odkazu průmyslovky také patří osobitý a většinou solidní přístup učitelů. Rád vzpomínám na pobyt na internátu, a dokonce si troufám říct, že jsem si tam získal přátele na celý život. Během svérázné výuky tělocviku se ve mně také podařilo probudit pozitivní vztah k některým sportům. Když se tedy zamýšlím nad průmyslovkou, nelituji, že jsem tam chodil, a kdybych si měl znovu vybrat, šel bych tam znovu.“

Podobných názorů jsme slyšeli více od našich absolventů, kteří navštívili školu při příležitosti dne otevřených dveří.
Ještě názor bývalé třídní učitelky Mgr. Marcely Němečkové:

„Setkání absolventů s učiteli mě vždy nutí, abych zavzpomínala na jejich pobyt na naší škole. Tomáš Martinec, jehož jsem byla třídní učitelkou, byl osobností v kolektivu žáků už tehdy. Vždy byl pečlivě připraven, zadané úkoly vypracované, u tabule uměl odpovědět téměř na cokoliv. Už na škole pracoval ve firmě ProDos Dobruška a považoval to za součást vzdělání a odborné přípravy. A to se nezmiňuji o všech soutěžích, jichž se účastnil, a dalších mimoškolních aktivitách.
Nikdy nebyl sobecký. O své vědomosti se dělil se slabšími spolužáky, které doučoval. Ve třídě byl oblíbený, nezkazil žádnou legraci a myslím, že s mnoha spolužáky udržuje kontakt dodnes.
Jsem ráda, když slyším na své bývalé žáky chválu, na Tomáše je to velmi často. Věřím, že tomu tak bude i nadále.“

Co dodat? Snad jen to, že nás těší pozitivní hodnocení naší školy i ocenění, jakého pokroku a pozitivního posunu naše škola za poslední roky dosáhla. To opravdu nejlépe ohodnotí ten, kdo se na školu podívá s odstupem několika let. Budeme rádi, když se i další naši absolventi, kteří studují na vysokých školách nebo úspěšně působí v technické praxi, s námi podělí o své zkušenosti a úspěchy a řeknou nám, jak jim k tomu naše škola pomohla nebo v čem bychom mohli přípravu studentů na naší škole zlepšit.

redakce stránek